
Čarokrásný ostrov věčného jara, kde stačí ráno kouknout na webkamery, kde zrovna svítí slunce. Protože někde skoro jistě svítí. Byli jsme tu už dvakrát - v roce 2012 a o devět let později v přesmyčkovém roce 2021. Ostrov plný květin, zeleně, ale i barevných skal a strmých půlkilometrových útesů k Atlantiku. Ostrov, kde je někdy sakra dobrodružné přistávání letadlem.
čtvrtek 14. června 2012
Den sedmý - Rybí a jiná večeře nad mořem
Když už byly dary moře prozkoumány na tržnici v čerstvém stavu, nezbylo než otestovat, jaké kulinářské zázraky z nich umí vykouzlit madeirští kuchaři.
Umí...! Krmě byla znamenitá a vybraná stylová hospůdka nad mořem se ukázala stylovou prostředím, jídlem i obsluhujícím personálem. Mořské pinglovské vlčice byly mírně přihroublé a kořenily celý večer svými lehce drsnými výrazy. Kuchyně byla v minidomečku pod útesem a nedokázali jsme pochopit, jak mohou v tak stísněném prostoru navařit tolik dobrot. Styl je prostě styl...

Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat