
Čarokrásný ostrov věčného jara, kde stačí ráno kouknout na webkamery, kde zrovna svítí slunce. Protože někde skoro jistě svítí. Byli jsme tu už dvakrát - v roce 2012 a o devět let později v přesmyčkovém roce 2021. Ostrov plný květin, zeleně, ale i barevných skal a strmých půlkilometrových útesů k Atlantiku. Ostrov, kde je někdy sakra dobrodružné přistávání letadlem.
úterý 12. června 2012
Den pátý - Požár u Campanaria
Včera u Campanaria vyšla nová keška. Dneska ráno nám přišlo, že to máme "při cestě", tak vyrážíme na pokus. Cestou do místa činu směřujeme i Urbany. Sjíždíme se poněkud komplikovaně, přístupová cestička na vrchol místního vyprahlého kopečku není moc zřejmá. Hlavně Urbani bloudí, protože mají jiný firmware. :)
Více než keška, kde jsme stejně byli až čtvrtí, nás zaujal požár na protějším kopci. Nevypadalo, že by hasiči měli věc nějak pod kontrolou. Pobíhali kolem, ale vypadalo to spíš na přihlížení, jak se s živlem vypořádá sama příroda. Stačilo aby trochu zafoukal vítr a plameny šlehaly vysoko nad koruny polykaných borovic.

Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat