Čarokrásný ostrov věčného jara, kde stačí ráno kouknout na webkamery, kde zrovna svítí slunce. Protože někde skoro jistě svítí. Byli jsme tu už dvakrát - v roce 2012 a o devět let později v přesmyčkovém roce 2021. Ostrov plný květin, zeleně, ale i barevných skal a strmých půlkilometrových útesů k Atlantiku. Ostrov, kde je někdy sakra dobrodružné přistávání letadlem.
sobota 9. června 2012
Den druhý - Pěnkavy na balkónech
Nevíme, jestli portugalský originál "Balcoes" znamená balkóny, ale my si to tak pojmenovali. Byly tu úžasné výhledy na Pico Ruivo, Pico do Arieiro a další místní pika a taky statečné pěnkavy, které Yvetě vytrhávaly drobky naší svačiny z ruky. Asi nějaký zvláštní endemit. Darwin by měl co zkoumat...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat