úterý 25. května 2021

Funchal streetartový a labužnický

Když se nabažíme horských výhledů, sjíždíme zas divokými serpentinami dolů do Funchalu. Dokonce si jako řidičský bonus dáváme (omylem) jednu úzkou uličku po spádnici zcela extrémního spádu. Troufnu si říct, že tohle nikde jinde nenajdete. Ale funšalani tu jezdí i parkují, jakoby šlo o rovinku u Kolína. 

Parkujeme u spodní stanice lanovky, Yveta se zas převléká do šatiček a vyrážíme do uliček. Obdivujeme nespočet malovaných dveří. Od posledka jich přibylo mraky a dnes už má svoji výzdobu většina místních dveří. 

Všude nás naháněči zvou do restaurací, ale my ještě nemáme hlad. Vlezeme i do tržnice, ale už je tu jen pár prodavačů a ryby se uklízejí.

Obejdeme dvakrát nejzajímavější část, na náměstíčku u kostelíka dáváme dva drinky, a cestou zpátky se přece jen rozhodujeme dát si nějaké jídlo. Asi espádu, tu jsme letos ještě neměli. Vybíráme malou restauraci Embaixador Madeirense v uličce Rua de Santa Maria. Má tu pouhé tři malé stolky. Dáváme si denní menu právě s espádou a lososem, polévky a nějaké přílohy. Všechno bylo skvělé...! Labužnicky jsme si nacpali břicha a blaženě se usmívali na milou servírku. Tohle jídlo bylo lepší, než včera v Poiso a za poloviční cenu.

Žádné komentáře: